Hledat:
Zapojte se

Co je zapojování veřejnosti

Legislativa týkající se zapojování veřejnosti

Princily zapojování veřejnosti nejsou jen výmyslem nějakých aktivistů. Řada těchto principů je zakotvena v české i mezinárodní legislativě.
 
Aarhuská úmluva 
 
Obecné principy zapojování veřejnosti vycházejí z Aarhuské úmluvy, která pojednává o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Úmluva je přelomový dokument pro komunikaci mezi státní správou a občany, nástroj k prohloubení demokracie a k prosazení lidských práv a svobod. Byla sjednána 25. 6. 1998 v dánském Aarhusu na 4.konferenci ministrů Evropské hospodářské komise OSN „Životní prostředí pro Evropu”. Úmluva má 40 signatářů a vstoupila v platnost 30. 10. 2001. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva plně v platnost 4. října 2004 (Sbírka mezinárodních smluv, částka 53/2004, Sdělení MZV č. 124/2004 Sb.m.s.). Evropské společenství Úmluvu ratifikovalo v únoru 2005. Veřejnost je v duchu Aarhuské úmluvy postavena jako partner veřejné správy s právem:
  • získávat srozumitelné informace o životním prostředí
  • účastnit se rozhodování a
  • mít zajištěnu právní ochranu.

     

Současná legislativa definuje základní stupně a techniky pro informování a zapojení občanů do přípravy rozhodnutí v obci těchto případech:

  • informování o obecním úřadě, činnosti orgánů obce a o hospodaření obce (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím),
  • při poskytování iformací na žádost (zákon č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím),
  • pokud má obec záměr prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích),
  • v rámci územního plánování a stavebního řízení při informování, projednání a připomínkování základních dokumentů územně plánovací dokumentace (zadání, koncepce, návrh územního plánu) občany (zákon č. 50/1976 Sb., o územním a stavebním řádu),
  • při poskytování informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí),
  • při plánování zásahů a při zahajování správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny),
  • při přípravě záměru staveb, činností a technologií, rozvojových koncepcí a programů, jejichž provedení by mohlo váženě poškodit životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí),
  • při řešení specifických problémů obce technikou místního referenda včetně konkrétních problémů týkajících se územního a rozvojového plánu obce (Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., hlava druhá, čl. 21, zákonu č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministerstva vnitra č. 433/1992 Sb., o úkolech obcí při zajišťování voleb do zastupitelstvech v obcích a při místním referendu, zákona č. 491/2001 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).