Příklady dobré praxe

Město Kopřivnice, Moravskoslezský kraj (32 km jihozápadně od Ostravy), druhé největší město okresu. Město Kopřivnice je tvořeno čtyřmi částmi, samotným městem a třemi přilehlými vesnicemi – Lubina, Vlčovice, Mniší. Transformace ekonomiky v minulých letech přinesla změny ve struktuře hospodářství s restrukturalizací dříve nosných odvětví ve městě a dynamický rozvoj malých a středních podniků a služeb. Změny vnějších podmínek, uplatňování tržních principů ekonomiky spolu s nutností řešit vlastní problémy města vyvolávají požadavky na změnu postupů orgánů města Kopřivnice. Proto byly zřízeny i Místní strategické komise složené z členů komisí pro zmíněné místní části.

"Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 – 2022" byl vytvořen ve spolupráci s veřejností, neziskovými organizacemi i místními podnikateli. Kopřivnice vychází – jako člen asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) – z principu udržitelného rozvoje. Zpracovávání SP bylo zahájeno v únoru 2007, nejdříve byla ustanovena Komise pro strategický rozvoj, která následně řídila celý proces zpracovávání SP a do budoucna bude dohlížet nad jeho realizací. Ještě před samotným zahájením procesu zpracovávání SP doporučujeme oslovit místní podnikatele s nabídkou spolupráce. V Kopřivnici byli významní místní podnikatelé zkontaktováni a osobně navštíveni volenými představiteli města při provádění průzkumu podnikatelského prostředí, kdy byli starosta a místostarostové pasováni do role tazatelů. Podařilo se tak navázat užší spolupráci a komunikační kanál. Starosta pak vyzval některé z nich, jestli by se nechtěli stát členy právě výše zmíněné komise.

Požadavkem zástupců města bylo zapojit do celého procesu co nejvíce veřejnost a obyvatele místních částí: Lubina, Vlčovice a Mniší.

První fází projektu bylo vytváření Profilu města Kopřivnice. Pro jeho zpracování byla vybrána SPF Group, o.p.s., která přistoupila na podmínku širokého sběru dat při diskusích a projednávání návrhu profilu s širokým spektrem zainteresovaných lidí. Na tvorbě profilu se podílely již zmíněné komise, příslušné odbory Městského úřadu Kopřivnice, Český statistický úřad a další instituce, které poskytly aktuální informace a data o obyvatelstvu, místní ekonomické základně a ekonomickém prostředí, infrastruktuře, bydlení, životním prostředí apod. Členové zpracovatelského týmu v této fázi vycházeli také z průzkumu podnikatelského prostředí ve městě a průzkumu veřejného mínění.

V souladu s požadavky zadání na zpracování Profilu města Kopřivnice byly také vytvořeny „subprofily“ místních částí Lubina, Vlčovice a Mniší.Pro tyto dokumenty probíhal sběr informací zejména při diskusích s představiteli místních částí. Na základě výstupu profilu města a SWOT analýz města a jeho místních částí schválila Komise pro strategický rozvoj vizi města Kopřivnice a dohodla se na čtyřech prioritních oblastech rozvoje, kterými je nutno se především zabývat, aby bylo možno naplnit vizi a zajistit potřeby a předpoklady pro další rozvoj města. Prioritní oblasti : Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdrojů, doprava, infrastruktura, životní prostředí, sociální zázemí a image města.

Dále Komise pro strategický rozvoj (dále jen KSR) na svých pravidelných zasedáních přijímala a schvalovala dílčí výstupy strategického plánu, které vzešly ze čtyř pracovních skupin, které komise zřídila.                                                   

Do těchto pracovních skupin KSR vytipovala členy z řad odborné a zájmově organizované veřejnosti. Bylo navrženo, aby jednání pracovních skupin byla otevřená veřejnosti. Z každého zasedání pracovní skupiny byl vypracováván zápis, který byl poté rozesílán všem, kteří na sebe v prezenční listině nechali kontakt. Spolu se zápisem lidé vždy obdrželi i připomínkový list, do kterého zapisovali své připomínky, pokud je již neprezentovali na pracovní skupině. Pro to, aby lidé byli vtáhnuti do celého procesu, bylo nutné zvláště zvažovat a promýšlet systém propagace setkání. Včetně výběru netradičního místa pracovního setkání v létě – rekreační zázemí na Červeném kameni.

Nejdůležitějším výstupem strategického plánu je jeho návrhová část – nadefinované priority, opatření k jejich řešení a konkrétní aktivity s určením přínosu a výstupů, zúčastněných subjektů, měřitelných ukazatelů, odhadu finanční náročnosti a vztahu k územnímu plánu. V následující části strategického plánu byla vyjádřena návaznost na komunitní plánování, projektové řízení a na zdroje financování z EU. Členové zpracovatelského týmu spolu s vedením města a Komisí pro strategický rozvoj rovněž navrhli systém implementace a kontroly realizace strategického plánu.

Kromě toho, že všech pět jednání pracovních skupin bylo veřejných, byla dále zorganizována dvě veřejná projednání ve všech třech místních částech a jedno velké veřejné fórum v centru města. V rámci celého procesu bylo postupně sesbíráno množství připomínek, námětů a nápadů, které veskrze potvrzují potřebu mnoha věcí, které byly do plánu naformulovány pracovními skupinami.

Prostřednictvím pracovních skupin, místních strategických komisí v Lubině, Vlčovicích a Mniším a zapojení veřejnosti se díky tomuto postupu na tvorbě plánu podílelo téměř 200 Kopřivničanů (bez účastníků fóra). Fóra se dle prezenční listiny zúčastnilo 190 občanů. Rozdáno kolemjdoucím bylo cca 370 brožur s pracovní verzí plánu, které si lidé odnesli domů.

V průběhu celého zpracovávání strategického plánu se o tomto procesu veřejnost informovala klasickou cestou, pomocí článků v tisku, vydáváním tiskových zpráv. Pozvánky na pracovní skupiny byly vyhlašovány rozhlasem.

Jako nestandardní nová forma oslovení veřejnosti bylo použito pravidelné vysílání besedy se starostou města Kopřivnice a s vedoucí oddělení strategického plánování na téma – „Co to je strategický plán“. V kabelové televizi byla také opakovaně odvysílána pozvánka na Veřejné projednání SP v centru města a pravidelně byly také vysílány upozornění na zasedání PS na které byla veřejnost zvaná i klasickou formou - vylepování plakátů. Osvědčilo se také roznášení letáčků mezi lidmi v centru města zajištěné skauty a členy dětského zastupitelstva.

Rozpočet

Konzultace a metodické vedení bylo hrazeno z krajského projektu "Partnerstvím k prosperitě" podpořeného ze SROP EU. Tento projekt nezahrnoval zpracování profilu (131 tis.), průzkum podnikatelského prostředí (25 tis.) a zapojení veřejnosti (uspořádání Veřejného projednání v centru města + zasedání pracovních skupin) celkem 100 tis. - vše placeno z vlastních prostředků. V průběhu zpracovávání SP bylo získáno z externích prostředků (120 000,-) z MŽP na podporu MA21, které byly využity na zpracování SEA.