Počet obyvatel je cca 337 tis. (k 30. 9. 2007) a průměrný věk je 40,1 (v roce 2007). Statutární město je územně a správně členěno na 23 městských obvodů, které jsou Statutem města Ostravy pověřeny k výkonu státní správy a samosprávy. Město je zřizovatelem 10 příspěvkových organizací. Jedná se o 8 domovů pro seniory, 1 domov pro osoby se zdravotním postižením a 1 centrum sociálních služeb. Na území města působí cca 40 nestátních neziskových organizací, které společně s příspěvkovými organizacemi města poskytují své služby a aktivity 40 tis. uživatelů. V roce 2008 město podpořilo v rámci dotačního řízení v oblasti sociální péče 97 projektů 35ti nestátních poskytovatelů v objemu 55 mil. Kč.
Název projektu: "Komunitní plánování sociálních služeb na území statutárního města Ostravy jako nástroj sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných skupin obyvatel" (dále jen KP Ostrava). Projekt KP Ostrava byl realizován v období 1.6.2006 – 15.4.2007. Jednalo se o jednoetapový projekt, celková doba realizace byla 10,5 měsíců a celkové uznatelné náklady činily 2.553.176,-Kč. Projet byl financován vícezdrojově – 10% Statutární město Ostrava, 10% Moravskoslezský kraj a 80% strukturální fond Evropské unie.
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu bylo vytvoření strategie zajištění dostupnosti sociálních služeb a souvisejících aktivit na území města
K všeobecným cílům projektu patřilo např. posílení sociální stability a soudržnosti komunity, rozvíjení současných a vytváření nových partnerství na místní úrovni, posilování rolí uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb jako nezávislých subjektů, aktivní zapojování uživatelů do procesu komunitního plánování a aktivní zapojování veřejnosti. Veřejnost byla oslovována plošně od počátku a také v průběhu projektu prostřednictvím článků a webových stránek. Obsahem projektu tedy bylo pokračování započaté implementace 1. Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava do roku 2006 (1. KP) a provedení jeho revize (vyhodnocení).
Použitou metodou byla metoda komunitního plánování (KP). Základní struktura komunitního plánování je tvořena 11 pracovními skupinami (cca 203 osob z řad odborníků, uživatelů, zástupců města, policie, úřadu práce a dalších subjektů včetně veřejnosti), které jsou vždy ve své činnosti zaměřeny na jinou cílovou skupinu. Jedná se např. o občany s mentálním postižením, seniory, děti a rodinu, občany ohrožené sociálním vyloučením a sociálně vyloučené, romské etnikum apod. Práce skupin je vedena manažerským týmem, který je tvořen koordinátorem KP, manažery jednotlivých pracovních skupin a kontaktními osobami. Role kontaktní osoby splňuje zásadu propojení zadavatele a poskytovatele sociálních služeb. Kontaktní osoba je zaměstnancem statutárního města a přináší do procesu KP odborné znalosti a zkušenosti. Manažer je (v 90%) zástupcem nestátní neziskové organizace (NNO) a v rámci pracovní skupiny propojuje zkušenosti kontaktní osoby a zástupců NNO. Roli kontaktní osoby v KP uvádíme jako příklad dobré praxe.

Příkladem dobré praxe je setkání členů pracovních skupin KP s uživateli sociálních služeb a veřejností. Členové pracovních skupin uskutečnili 36 setkání, na kterých bylo přítomno 431 občanů a bylo vypracováno 48 připomínek. Jednotlivá setkání se uskutečnila v rámci např. pobytových akcí, které byly uspořádány pro rodiče a děti, v rámci „Dnů řemesel“, byly uskutečněny návštěvy odborných a vysokých škol, kde bylo hovořeno se studenty, jejichž studium se zaměřuje na sociální práci.
Celkově bylo projednáno 128 připomínek, zapracováno 69 připomínek a nově tak byl dokument doplněn o 6 cílů a 20 opatření. Paralelně s tvorbou 2. dokumentu KP probíhaly další aktivity, např. bylo zajištěno vzdělávání účastníků KP, uspořádána konference a realizován kulatý stůl k tématům KP ve městě Ostrava. Byly vyrobeny a distribuovány informační brožury s přehledem nabídky služeb a souvisejících aktivit pro každou cílovou skupinu a zajištěny a distribuovány propagační předměty.
Realizace projektu KP má pozitivní dopad na kvalitu života lidí v lokalitě především v podobě rozšiřování nabídky sociálních služeb a souvisejících aktivit na území města dle zjištěných potřeb, lepší informovanosti o sociálních službách, vytváření partnerství samosprávy a NNO. A také na zajištění finančních prostředků na podporu činnosti nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit v dotačním řízení města. Na vyhodnocování projektů, které jsou podávány v rámci dotačního řízení, se podílí také členové pracovních skupin struktury KP. V této souvislosti dochází k většímu zprůhlednění celého dotačního řízení.


