Slovníček

Agenda 21

Agenda 21 je rozsáhlý dokument z Mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (1992), který se stal strategickým plánem rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument určil hlavní směry omezení negativních projevů naší civilizace v různých oblastech (sociální rozdíly mezi bohatým a chudým světem, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, nárůst populace, atd.). Praktickou aplikaci principů daných základním dokumentem v místní (obecní, komunitní) praxi nazýváme místní Agendou 21. Místní Agenda 21 představuje uskutečňování lokálních projektů ve spolupráci nejširších zájmových skupin směřujících k trvale udržitelnému rozvoji a udržení kvality života na místní úrovni.

Akční plán

Akční plány vychází z krajských a obecních strategií udržitelného rozvoje. Jedná se o soubor plánovaných projektů, které jsou také vybaveny odhadem nákladů a harmonogramu jejich realizace, a někdy také specifikací, kolik prostředků bude třeba vynaložit z krajského či obecního rozpočtu.

 Finanční a implementační plán

část strategického dokumentu, která navrhuje způsob, jak financovat a realizovat strategickou část dokumentu.

Komunitní plánování (KP)

Je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje.
Postupy a techniky komunitního plánování lze použít pro všechny oblasti veřejného života, protože slouží k tomu, aby se dotčené cílové skupiny a široká veřejnost mohly vyjádřit a aktivně zapojit do přípravy podkladů pro strategická rozhodnutí obce.

Konzultace 

Jeden z klíčových prvků účasti veřejnosti na strategickém plánování. Zajišťuje trvalý dialog s těmi složkami veřejnosti, které se neúčastní přímo práce na strategickém dokumentu. Za využití technik účasti veřejnosti směřuje k zjištění názorů a pozic veřejnosti vzhledem ke zpracovanému návrhu strategického dokumentu nebo jeho částem. Výstupy získané za účasti veřejnosti jsou použity k další práci.

 LEADER

Je metodou rozvoje venkova aplikovanou v Evropské unii od roku 1991. Jejím cílem je podporovat decentralizovaný rozvoj venkovských oblastí, založený na aktivitě místních subjektů. Základem její realizace je partnerství ziskových i neziskových subjektů v daných regionech, jenž vyúsťuje do integrovaného strategického záměru rozvoje daného regionu

Zkratka MAS znamená spojení slov místní akční skupina. Jedná se o překlad z anglického „local action group“ (LAG). To je v terminologii Evropské unie pojmenování pro skupiny tzv. místního partnerství, které se zapojují do programů typu LEADER s cílem realizovat na daném území pilotní projekty s finanční podporou EU, případně rozpočtu národního. Jedná se o sdružení minimálně 15-ti členů s právní subjektivitou, které je tvořeno z 50% neziskovými organizacemi a podnikateli, dalších 50% představují zástupci obcí.

NUTS

La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques. Mezinárodní standard zavedený Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotekKlasifikace obsahuje 6 úrovní NUTS, které představují velikostní skupiny. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou.
Kraje v České republice jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání Strukturálních fondů EU, bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II.Oblasti NUTS II jsou také nazývány Regiony soudržnosti (viz Region soudržnosti). V ČR jsou tvořeny územím 1 - 3 krajů viz Tabulka D-1. Regiony soudržnosti jsou příjemci finanční pomoci Evropské unie.

Skupina lidí, která se podílí na zpracování strategického dokumentu. Obvykle navrhuje formulace strategické části dokumentu, podílí se však i na vypracování ostatních částí dokumentu.

Princip Partnerství

Jeden z klíčových principů využívání Strukturálních fondů. Vyžaduje účast všech sociálních a ekonomických partnerů při přípravě strategických dokumentů plánujících využití strukturálních fondů a také jejich účast při realizaci projektů. Jeden z principů zajišťujících maximální dopad intervencí strukturální politiky. Účast veřejnosti na zpracování strategických dokumentů je jedním z mechanismů, nutných pro dosažení partnerství.

Projekt

Projektem v kontextu fondů EU se rozumí konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt v sobě zahrnuje soubor aktivit směřujících k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle a je limitován určitým časem a rozpočtem.

 Program rozvoje kraje (PRK) 

Strategický dokument plánující regionální rozvoj pro území kraje. Na základě z. č. 248/2000 Sb., o regionálním rozvoji si jej nechává zpracovávat krajské zastupitelstvo jako podklad pro své rozhodování o podpoře regionálního rozvoje

Realizátor KP

Je právnická nebo fyzická osoba odpovědná za proces KPSS, na kterou přenáší zadavatel svou odpovědnost za proces KPSS pověřením ze strany zastupitelstva obce/kraje. Realizátorem KPSS se může stát fyzická nebo právnická osoba i o své vůli, např. tím, že je nositelem grantu nebo dotace na realizaci projektu komunitního plánování sociálních služeb. Dárce  však také  musí  získat politickou legitimitu a to tím, že ji zastupitelstvo obce či kraje akceptuje a schválí jako realizátora KPSS.

Snaha o rovnoměrný rozvoj všech regionů po stránce ekonomické, sociální a kulturní.

Strategický dokument plánující regionální rozvoj pro tzv. regiony soudržnosti (NUTS 2 - viz. zákon č. 248/2000 Sb., o regionálním rozvoji). Zpracovává se v souvislosti s přípravou České republiky na čerpání strukturálních fondů EU. Pro jeho zpracování platí mj. i princip Partnerství.

Rozhodovatel

Může být kdokoliv, kdo je odpovědný za zásadní rozhodnutí o záměru, strategickém dokumentu, stavu veřejného prostranství apod. (orgán státní správy, architekti, investor atd. – zmíněné skupiny přijímají zásadní rozhodnutí o projektu a mohou iniciovat zapojení veřejnosti). Je zodpovědný za dodržování pravidel pro účast občanů v rámci přípravy podkladů pro jeho rozhodnutí, tj. v rámci procesu strategického plánování, který je právě prováděn v souladu s Aarhuskou úmluvou. Rozhodovatel obvykle zajistí, aby potřebné aktivity byly plněny zpracovatelem, vedoucími pracovních skupin a podobně. Měla by být také předem stanovena kritéria vyhodnocení efektivity účasti veřejnosti.

Řídící skupina

Je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KP, která je utvořena na počátku procesu KP. Řídící skupina je zodpovědná za průběh procesu KP, činí zásadní rozhodnutí a řídí proces KP.

Situační analýza

Součást analytické části strategického dokumentu, popisuje současný stav věcí, který je výchozí informací, podkladem pro rozvoj problémové oblasti, regionu.

 Strategická část dokumentu (vize, opatření, aktivity)

Část strategického dokumentu, která logickým způsobem navrhuje aktivity směřující k cíli, který byl dokumentem vytyčen. Vize rozvoje je nejobecnější rovinou stanovení celkového cíle rozvoje regionu, problémové oblasti. Opatření - konkrétnější úroveň, obecně stanoví způsob intervence. Aktivity - nejkonkrétnější popis intervence.

Strategické plánování 

Vytváření plánu strategie. Proces začínající definováním cílů.

Dokument plánující rozvoj určitého regionu, oblasti, koncepce jednotlivých aktivit vztahující se k určitému vymezenému tématu nebo území. Jedny z nejvýznamnějších dokumentů se vztahují k regionálním rozvoji. Příkladem mohou být Program rozvoje kraje (PRK), Regionální operační program (ROP), Národní rozvojový plán atd. Strategický dokument má obvykle tyto části: a) analytickou část - její obvyklou součástí je situační analýza a SWOT analýza (mohou být však využity i jiné způsoby); b) strategickou část - její obvyklou součástí jsou vize, cíle, opatření, aktivity; c) implementační část - její obvyklou součástí je finanční a implementační plán realizace strategického dokumentu.

SWOT analýza

je zkratka pro „Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats“ (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení). Metoda pomáhá vybrat z popisu situace faktory, odpovídající výše uvedeným pojmům, a připravit tak cestu pro návrh řešení. Obvyklá součást analytické části strategického dokumentu, která popisuje současný stav věcí.

 Techniky zapojení veřejnosti

Způsob, jak vést dialog nebo komunikovat s veřejností. Nejen že veřejnosti sděluji informace, také naslouchám, co veřejnost sděluje mně. K tomu je účelné využít určité vyzkoušené postupy, jak takovou komunikaci vytvořit, vést a získat z ní použitelné výstupy. Více o technikách: viz Techniky v hlavní nabídce těchto webových stránek.

 Účastník KP

je označován každý, kdo se účastní procesu KP  (členové triády, řídící skupiny, pracovních skupin, veřejnost).

Udržitelný rozvoj

Hlavní východisko rozvoje společnosti založeného na harmonickém sladění ekonomického růstu, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

 Veřejnost

Veřejnost odborná i laická (např. profesní organizace, akademická sféra, nestátní neziskové organizace a jednotlivci. Veřejnost lze také dělit na veřejnost „organizovanou“ – odborné organizace, oborové svazy, zájmové skupiny apod. - a veřejnost „neorganizovanou“ – individuální občany.

Zapojování veřejnosti, účast veřejnosti

Mechanismus komunikace s veřejností, který umožňuje veřejnosti mít vliv na konečné rozhodnutí. Takový mechanismus se vytváří spoluúčastí veřejnosti na přípravě podkladů pro rozhodnutí za využití technik zapojení veřejnosti. Účast veřejnosti na rozhodování a zapojování veřejnosti do rozhodování se pro účely této metodiky považují za synonyma.

Organizace, firma nebo jejich konsorcium odpovědné za zpracování strategického dokumentu. Je odpovědný za celkovou koordinaci zpracování včetně zapojení veřejnosti.